Dobrý večer, vítám vás na přednášce a doufám, že i dnes budu schopen se s vámi zamýšlet nad všemi těmi různými otázkami života, které nás napadají. No a rád bych, aby to, co zde zazní, bylo vnímáno jako řekněmež předložený názor a vy sami si budete dělat jistě vlastní. Takže poprosím paní Lucii, která mi i dnes bude pomáhat číst vaše příspěvky, o první dotaz.

DOTAZ: Jak prosím probíhá první stupeň vaší university? Jedná se také o přednášky, avšak v uzavřené společnosti? Jsem několik let vegetariánka a nyní vegánka. Děkuji.

ODPOVĚĎ TP: Ano, první stupeň university je vlastně připraven pro ty, kteří se chtějí věnovat té vlastně filosofii, praktické filosofii již hlouběji, a proto jsou tam určité podmínky. To je běžné. Když máte nastoupit na kteroukoliv vysokou školu, tak musíte složit zkoušky, je to tak? A pak se rozhodne, jestli budete moci tedy absolvovat. Tady je to stejné. Důvody jsou trochu jiné, to vzdělání jednoho pólu je směřováno spíše v tom světě racia a toto vzdělávání je zase směřováno k vlastně světu emočního myšlení. Což neznamená, že máte silné emoce, že byste se rozčilovali, ale znamená to o způsobu vlastně vnímání a řešení nějakých otázek, které vlastně jsou předmětem toho studia. Čili na tom prvním stupni se přednášejí praktika, tedy již řekněmež konkrétní způsoby, jak v té duchovní oblasti pracovat. Je to svobodné, nikdo nemusí nic povinně jaksi absolvovat, je to vlastně pomoc vám a je z čistého srdce. Nemá za cíl vás jakkoliv tedy vytěžovat nebo omezovat. A pokud se ta práce daří, tak může být dosti velkou akcelerací. Protože co je to duchovní cesta? Vůbec, co je smyslem našich životů? Je to vlastně nepřímo vývoj, ale spíše v první řadě schopnost se jaksi osvědčit v tom životě, být kladnou složkou, neničit a tak dále. No a k tomu je potřeba určitého taky vzdělání, nadhledu - moudrosti, chcete-li. A proto je důležité, aby ty prvky osobností se během toho studia vyrovnávaly, aby tam, kde je něčeho příliš - třeba máte příliš mnoho žáru, nebo naopak jste příliš klidoví - aby se toto v těch prvních stupních vyrovnalo, až tedy k těm meditacím, což je další pokračování, přirozené pokračování tohoto směru. Jen tak mimochodem, v posledních letech bylo možno získat výsledky studií, které přísně vědeckým způsobem dokazovaly, jaký má vliv meditace na činnost našich mozků. A je to opravdu neuvěřitelné, je to doslova zázrak. A opět se dokazuje, že ti naši předci, kteří se tomuto věnovali mnohem více než současná kultura, která je více rozumová, tak měli opět pravdu. A teprve my dnes s tím, jak jsme precizovali a zlepšili způsoby svého vlastně přemýšlení, zkoumání, vyšetřování také - protože donedávna jsme mozek prohlíželi jaksi z velké dálky a dozvědět se o podrobnostech jeho činnosti bylo nemožné - no tak to všechno je teď již mnohem, mnohem snazší. Takže to je meditace. Podmínkou zde je vyřešení několika základních otázek našeho lidství. A ta první je: neničit druhé, ale ani sebe. A tak pokud to člověk nemá vyřešeno, tak to pro něj opravdu není. Když budete třeba konzumovat alkohol, drogy nebo kouřit a tak ničit svého člověka, no tak dokud tohle člověk si nějak nevypořádá, tak určitě moc tou kladnou složkou být nemůže, protože ničí jednu z bytostí. Patří sem i vztah k potravě. Vy tam píšete, že jste vegánka, to jistě je chvályhodné, ale musí to být z přesvědčení, ne jenom z ukáznění. Čili vegetarián je ten, který více prožije a pochopí vztah mezi tím, co je na talíři, a tím, co předchází, kdy vnímá vlastně souvislosti, a není to tedy jen, protože mu to někdo - jako já, Zezulka nebo kdokoliv - vlastně představí jako podmínku nějakého duchovního růstu, ale je to proto, že je to přirozená vlastnost. A jako každá přirozená vlastnost musí vzniknout uvnitř našeho vědomí, naší duše. A tak znovu: vegetarián není ten, který nejí maso proto, že ho někdo přesvědčil, ale je člověk, který pochopil určité věci a staly se pro něj samozřejmými. Takže to jsou další věci. Ty přednášky university probíhají v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ostravě, v Brně - a to bude asi všechno v současné době. Takže si můžete vybrat a než nastoupíte do toho prvého stupně a získáte tu legitimaci, tedy ten vysokoškolský průkaz, tak tedy samozřejmě musíte projít něčím, jako je ta vlastně přijímací procedura. To znamená, že si musíme promluvit a tak dále, vyplnit formulář a dát fotografii. No a když to všechno dopadne dobře, no tak složit také slib. V běžných universitních rozměrech se většinou sliby dávají na konec studia, kdy absolventi přísahají na žezlo university a tak dále, a tady je to obráceně, protože by to nedávalo smysl to udělat takhle. Protože ten člověk by měl přistoupit k tomu množství těch vědomostí a postupů již s vědomím, že je tu odpovědnost, že nemůže vlastně chápat tuto věc jako něco k vlastnímu - jen vlastního prospěchu proti druhým, nebo zneužít a tak dále. Čili to je všechno. Pakliže všecko dobře dopadne, možná se uvidíme na Řípu 30. března. Tam se skládá ten slib. Prosím.

DOTAZ: Mám dotaz ohledně J.Z. - žluté knížky, kde jsem se dočetla, že intuice byla vždy Popelkou. Byla i v dobách, kdy lidé byli velice pověrčiví, věřili kdečemu? Nebylo to náhodou v této době obráceně, že pěstovali více víru, čili cit, intuici, namísto rozumu?

ODPOVĚĎ TP: Ano i ne, ale ta vlnovka toho vývoje není taková. Ona je to základní a pak jsou na ní naondulovány ty další a další harmonické kmity. A tak svým způsobem ten plný rozvoj intuice znamená opravdu velké změny v kultuře, ve vědě, v náboženství a nemá to nic společného s tím, co v dnešní době často spojujeme, to znamená v tom nejhorším případě sektářství nebo snahu tedy ovládat nebo snahu těžit a tak dále. A svým způsobem ty doby, o kterých mluvíte, byly více přístupné intuici, ale bohužel tam docházelo spíš i zase k opačným dějům, kdy stejně jako rozum nás může velmi ničit a může způsobovat doslova katastrofy, tak tak to dělá i intuice, když se zvrhne a to emoční myšlení převáží nad rovnováhou. To nám potom tady hoří ty hranice a švarní rytíři vraždí ženy, děti ve jménu své víry a tak dále. Čili to je samozřejmě všechno patologie a nemůže to být. Takže rovnováha vypadá jinak - není možno být rovnovážný v emoční oblasti bez rozumu a naopak. Vždy to musí být teda vyvážení ze všech těchto částí a tak, aby se doplňovaly. Lidé jsou schopni na jedné straně věřit čemukoliv. Pokud se díváme na oblast náboženství a tak dále, máme nesčíslné příklady. Platí to zčásti i pro vědu ale. Lidé v historii vědy také věřili věcem, které při bližším pohledu nemusely být zcela chápány jako pravda. No ale z povahy toho postupu rozumu, tak ten žádá ten "racionelní přístup" (v uvozovkách), tedy žádá důkazy, prověření a tak dále. Ale zcela paradoxně i tato část může přinést tedy, jak už jsem řekl, průšvih, který zažíváte právě nyní, protože všechny ty "úžasné" nápady, které jsme zažili řekněmež v té naší revoluci industriální, ať už je to tedy spalování fosilních paliv nebo později objev plastických látek a další a další, se nám nyní velmi začínají vymstívat a začíná se ukazovat, že to všechno nebyl dobrý nápad. Takže i tady můžeme pozorovat, zase z té druhé strany, podobné procesy. No takže nějak tak.

DOTAZ: Z jaké vývojové oblasti se vrací J.Z.? Čtvrté? Kdy je ve fázi duchovních bytostí, kdy už se nemusí rodit? Před vstupem do Podstaty?

ODPOVĚĎ TP: Ano. Je to podle mého soudu z místa "ante portas", tedy před branou, tedy dalo by se říci nejvyspělejší vědomí, které prošlo celým vývojem.

DOTAZ: Zajímalo by mě, jak se bude ta technická doba ukončovat? Bude to trvat ještě dlouho? Bude muset přijít nějaká katastrofa, aby lidé přišli na to, že ta cesta, kterou teď jdeme, odvádí člověka od sebe sama? Myslím tím například, jak se většinová společnost stala otrokem svých mobilů. Lidé jedou v autobusu a místo, aby se dívali na krásnou krajinu, hledí do svých mobilů. Můj tatínek, který mi letos zemřel, vždycky říkal:"Já nebudu otrokem mobilu." A když někam šel, tak nechal mobil doma. Já si zase mobil nenosím do práce, kde se nás přes něj snaží ovládat a manipulovat. Jsem v tom ale sama, všichni ostatní se podřídili. Dělám obyčejnou práci, nejsem ve vedoucí funkci. Myslím si, že přišel čas abysme obhajovali správné věci. Zdravím vás a děkuji za váš názor.

ODPOVĚĎ TP: Jako vždycky je to tak, že když se odchýlíte od rovnováhy, začíná se tvořit síla, jakási zpětná vazba, která vás se snaží vrátit trošku zpátky nebo blíže té rovnováze. A tak bez ohledu na názory, které společnost má o tom, co je a není správné, jak věci mají být a nemají být, zůstává ta pravda - a teď neříkám "moje pravda", to bych rád zdůraznil - ale zůstává ta skutečná pravda, která je vlastně souborem všech pravd ze širokého spektra. Nám se může hodit třeba jeden postup a bude velmi účinný, účelný, ale přitom na druhé straně může vytvářet poměrně mnoho toho, co nechceme. My to ale nebudeme vědět, budeme zvyklí, bude to pro nás jakoby samozřejmost. No a pak se to změní. Vy se ptáte na ty změny. Oni pravděpodobně nepřijdou nějakým zásahem nějakých prostě řekněmež inženýrů lidských společností, ale je to komplexní proces, který se skládá jednak z dopadů toho, co děláme dobře, z dopadů toho (významně), co děláme špatně - to žijeme dnes a budeme to zažívat ještě nějakou dobu výrazně. A ten dotaz je mírně řečeno úsměvný, abych to tak řekl, protože svým způsobem sama doba vám odpovídá. Snad lépe než tisíc epigonů. Čili to jsou ty věci, které se nás dotýkají. Ale v neposlední řadě jsou tu i vlivy řekněmež bližšího vesmíru, naší Země, bližšího vesmíru, o kterých bude jistě mnoho vědců s úspěchem pochybovat, a přesto se může stát, že ty pochyby nebyly na místě a že ty rytmy, které působí - třeba dneska už vnímáme sluneční cyklus, viďte, a asi už nebude mnoho vědců, kteří budou velmi popírat a vysmívat se tomu, že na nás působí tedy nejbližší vesmír, třeba měsíční fáze- je to prokázáno nejrůznějšími způsoby, život buňky, život rostlin a tak dále, ale i sluneční fáze, viďte, jedenáctiletý cyklus a další a další. A koneckonců začínáme tušit, že na nás působí ještě vzdálenější vlivy vzdálenějšího vesmíru. I když je tam hodně prázdno a k nejbližšímu je to - jsou to možná miliony světelných let, ale všechno je to v jistém závěsu, frekvenčním závěsu. Takže snad tak bych tu odpověď se pokusil dát.

DOTAZ: Většina z nás se narodila do této doby s výchovou od našich rodičů, kde nám bylo jasně řečeno, že Bůh neexistuje. Narodila jsem se v roce 1972. Bylo to nutné poznat takovou dobu pro náš další vývoj? Zdá se mi, že v dnešní době hodně lidí hřeší na to, že zlo nebude potrestáno, a tak si v něm přímo libují. Nechci tady v žádném případě moralizovat, jenom mě zajímá, jestli jsme byli do této doby posláni záměrně, abychom k Bohu začali více obracet svoje oči a srdce a pochopili, že člověk nestojí nejvýše nad všemi bytostmi?

ODPOVĚĎ TP: Je to škola, svým způsobem nutná, je to tak správně a vlastně ta svoboda názoru musí vyústit i v to, že budete mít jedince, kteří budou popírat toto a nebudou se hlavně starat o to zjistit, jak to je. Vy Boha vidět nemůžete, protože není projevený, to není bytost, to je to, z čeho vše vzniklo, tedy i všechny bytosti i vy. V tom je jistý problém. Ale přesto to lze. Nejenom intuicí, ale i třeba pozorováním nějakých dějů, už třeba i statisticky a zcela vědecky, kdy jste se mohli dobrat k tomu, že je tu nějaký řekněmež Hýbatel neboli Řád. Já v těchhle souvislostech vždycky vzpomínám italského fyzika jménem Fermi, který po výzkumu, a důkladném, své hmoty, prohlásil, že po těch letech vidí za vším tím, co zkoumá, tu základní sílu - tedy Boha. Tady nejde o to být indoktrinován nějakou svojí církví, která v té době zde existuje, to jistě je možné, ale tady jde o to, že vlastně nejcennější je, když člověk na to přijde jakoby reálnými podněty - a ta církev mu může pomáhat potom. Taky záleží, jak to ta která skupina lidí má. Vemte si, že každé 2000 let přichází ten Přinašeč - Mojžíš, Abrahám, Ježíš,teď jsme měli tady v Praze toho posledního - a vždy je z toho nějaký výstup. V některých dobách je to strašně těžké, takže obtížné, no, jsou i doby, které jsou řekněmež - daly by se nazvat zlatými dobami, kdy ten jeho vnor a vstup je přijat a použit a využíván velmi. Takže to je vývoj. Všecko musí být a lidé, kteří přicházejí do daných poměrů, tam jsou právem. A teď: může to být proto, že odpovídáte řekněmež nějaké inteligenční nebo emoční anebo charakterové úrovni té doby - a to jak v dobrém, tak i ve špatném. Byl jste naprogramován svými činy, myšlenkami, rozhodnutími k negaci? Musíte najít negativní dobu. A zároveň s vámi přijdou ti druzí, kteří to měli přesně naopak. To je zákon života, víte? Protože Bůh je na počátku všeho, tedy i toho nejhoršího i toho nejlepšího, je vším. A to znamená, že nemůže se chovat jako člověk, který je natolik slabý, že nedokáže unést realitu světa a nechá se zlomit do temnoty. Protože v podstatě to odmítnutí je temnota. Vy nemůžete souhlasit s temnotou a podporovat ji, ale zároveň ji nemůžete odmítnout ve smyslu negace, to byste vlastně se stali stejní jako ten, koho se štítíte a kdo vám jaksi neštymuje. Takže nějak tak. Hodně štěstí na vaší cestě.

DOTAZ: Mohl byste nám prosím povědět více o vyrovnávání radosti a utrpení, o pokoře, o Boží vůli a o rovnováze a odříkání, když je těžká karma, temnota a útoky?

ODPOVĚĎ TP: Pokusím se. Začneme od těžké karmy. To je samozřejmě obtížné žít takový život - skoro nic se vám nedaří, všechno padá namazaným dolů a někteří potom vlastně se zlomí a jdou ještě k většímu zlu. Vlastně z toho neúspěchu životního nebo nepřízně se zatvrdí a jdou proti všemu - proti ostatním, proti Bohu, proti všemu ostatnímu. Tak to je řekněme jeden krajní bod. A ten druhý krajní bod je uvědomění si, že tu mám nějakou zátěž, v pokoře žít život, který mám, co mohu, zlepšovat, co nemohu, musím prožít - a bude z toho nějaký výsledek. Je tedy velmi důležité, co jsme činili. Podle toho se vybírá ten osud, který máme žít, a věřte, že je vždy správně. Což je ovšem těžko k pochopení. Kdybysme řekli, že je to jinak, tak bysme řekli, že ten Nejvyšší soudce, tedy Osud, ta nejvyšší část v této oblasti Boží, která toto řeší, chybuje. Ale ty chyby hledejte vždy u sebe, ne jinde. A i ta karma nebo ten osud je pro vás dobrem, doslova vás zachraňuje, protože i když je to těžké, tak to ve vás vytváří odezvu, zkušenost, která nedovolí - po čase, ne vždy hned - abyste se dopouštěli minulých zločinů, které šly tak snadno. Ono se snadno ničí, snadno se vraždí, když máte zbraň, snadno se dělá mnoho jiných věcí, snadno se používá odsudek, snadno se prostě cokoliv, ale nesnadno se to samo na sobě prožívá. Čili nečiňte druhým, co byste sami nechtěli na sobě prožívat. Ale ještě jinak - nemůže to být jenom imperativ, přikázání, ale musí to být stav ducha. Čili i kdybyste mohli, tak nemůžete ničit, protože ve vás tato vlastnost není. A tak dále. To je to nejdůležitější. Když se toto naplní, často po mnoha zkušenostech těch karmických, tak je vyhráno. A jde se dál. Čili nějaké jaksi ukáznění tady ne úplně funguje, protože hned v dalším životě nebudete mít možná příkazce, který vám to pěkně napíše, jak to nemáte dělat, a opět budete jakoby svobodní - někdy dokonce v představě, že nad vás není, což je současnost mnoha lidí, kteří zažívají často zrody, v kterých se domnívají, že jsou v podstatě pány světa a že záleží jen na nich a všechno je jen jednou a tak dále a tak dále. Pravda je, že není. Pravda je, že je to ucelený vlastně proces, je to jako řeka, která teče svým korytem a je to tedy v podstatě všechno zákonité. Děkuju. DOTAZ. Osud Tvůrčího díla je tedy osud všeho, co je projevené po oddělení od Podstaty, tedy součet všech možných osudů lidí, zvířat, rostlin, kamenů, země, vzduchu, ohně, všech vesmírů?

ODPOVĚĎ TP: Ano, jenom jste zapomněli ještě na miliardu jiných věcí - všech atomů, molekul, všech částic, z kterých se skládají, a částic, z kterých se skládají ty částice donekonečna, všech vesmírů, kterých je nekonečně, a tak dále. Je to lidsky nepochopitelná oblast. Je to tak obrovské, protože nekonečno, když dělí se a vytváří námi vnímatelný čas a prostor, nemůže udělat nic jiného než nekonečno. Jen je ten rozdíl toho rozevření, toho vějíře. A tak všechno to, co existuje, je nadále nekonečné, a rozdíl je v tom, že je to tedy duální, že ty složené části jsou rozevřeny, a tak vzniká čas i prohlížení. Takže tak.

DOTAZ: Co je to láska bytostná? Co je láska vlastnící? Proč se někteří lidé lásky bojí?

ODPOVĚĎ TP: Protože s ní měli špatné zkušenosti a velmi často mají. Vždyť přece většina vztahů začíná tím známým poblouzněním, kterému se říká zamilování a které vždy přejde. A pak je otázka, co z toho zbyde. A v podstatě je to přírodní proces, který také mimo jiné zajišťuje to, že tu jsme, protože kdybysme byli jen racionální už od tří let, tak bysme pravděpodobně měli často jiný pohled. Jsou to zkušenosti, které jsou tu, ale zkušenosti i v té duchovní oblasti, nejenom hmotné lásky. Vždyť když lidé začnou vnímat ostatní svět a nezvládnou to, tak se stanou vlastně patologičtí altruisté s těžkými důsledky, protože ti ostatní mají úplně jiný stav než oni. A když to nepochopí a začnou jednat v přesvědčení, že ostatní jsou na tom stejně jako oni, no tak špatně dopadnou, ten svět je sešrotuje. Doslova. A tak musí pracovat tak, aby tu lásku mohli uplatnit, ale zároveň aby zachovali i to své. Čili se musí starat s láskou o druhé, ale i s láskou o sebe. Čili to je zase ta rovnováha. Čili tady svým způsobem budeme se všichni stále ještě mnohokrát a mnohokrát učit, protože na konci je nejvyšší forma vědomí v lásce. To znamená zánik jakýchkoliv přehrad mezi vaší Boží jiskrou "jsem" a čímkoliv. Čili na konci jste zcela vším. Protože láska vlastnící třeba, ta potřebuje něco uzmout, jakoby ovládat, mít. No a čím výš bysme se zabývali, tak tato láska nepotřebuje vlastnit, ona tím je. To je rozdíl, víte? To je o tom, že buď máte těch 100 mincí v ruce, anebo jste těmi sto mincemi. Pak vám je nikdo nemůže sebrat, mimochodem. No, takže tak.

DOTAZ: Často se mi stává, že vidím, jak jsou si lidé podobní. Jsou třeba z různých rodin, ale jako by si v sobě nesli hodně podobnou podstatu. A tak mě při tom napadá jeden citát:" Až ve všech bytostech uvidíš jen jednu, kmotřička smrt se vrátí do pohádky." Děkuji vám z celého srdce za vaše přednášky, jsou velmi přínosné v této nelehké době, kde se člověk musí snažit ze všech sil, aby dokázal být kladnou složkou.

ODPOVĚĎ TP: Ten citát říká vlastně totéž - pakli zaniknou druzí, zůstane Jednota. Takže to je, to je ono. A ta první část otázky? Tazatelka mluví o tom, že často se jí stává, že vidí jak jsou si lidé podobní, ale že jsou třeba z různých rodin. Děkuju, děkuju. To bude zřejmě tím, že jsou to lidé. Protože napřed začneme pozorovat, jak vyspíváme, tu mnohost, rozlišnost, odstíny jaksi v různých společnostech, národech, já nevím, jak jinak, a později začneme vnímat jednotu. Protože člověk je člověk a stejně, jako můžeme třeba pozorovat jiné, nižší tvory v jejich řekněmež projevech - asi jiný bude chrt a jiný bude jezevčík, to je takovej nízkej chrt, jezevčík, anebo zase pitbull nebo a tak dále - ale nakonec pochopíme, že se jedná o zástupce tedy jednoho druhu a že mají společné vlastnosti, byť velmi rozdílně projevené. A tak, když se díváme na společnost lidí, nakonec uvidíme tu základní vlastnost, která je lidská, která je ve sterých poměrech svých vah, ale je to stále lidská podoba. Často jsou to ale možné i jiné souvislosti. Lidé spolu jdou v určitých svazech - bývají to nejčastěji rodiny, bývá to i mnohem širší. A tak ta podoba může vycházet i ze společných cest v minulých životech a tak dále. Děkuju.

DOTAZ: Prosím o odpověď na následující dotaz. Může být lidská duše anihilována při výbuchu atomové bomby?

ODPOVĚĎ TP: Nikoliv. Protože to, co můžete zničit, je hmota, ale nikoliv duch. Tedy ani v tomto případě, pro nás zatím nejextremnějšího vzedmutí energie, se všemi dopady na hmotu, nelze tvrdit, že duch je jakkoliv poškozen. Vidíme to třeba v případech těžkých zdravotních stavů, nemocí, kdy pacient je těžce omezen, třeba po nějaké havárii nebo jinak, ale přitom se klidně vznáší nad svým lůžkem a je celkem vcelku a pozoruje, jak se doktoři snaží ho dát dohromady. Ale přitom tělo je rozsekané na padrť. Tak třeba tak.

DOTAZ: Tento můj dotaz je asi hloupý, ale přesto se na něj zeptám. Proč je někdy před živým společným obřadem přes internet obloha modrá za panem Zezulkou a jindy obloha červená nebo něco mezi oranžovou a červenou barvou? Jaký to má význam?

ODPOVĚĎ TP: Myslím si, že žádný, a bude to otázka na ty, kteří odbavují signál, anebo otázka na vaše zařízení, na kterém to pozorujete, protože jste mnozí jistě jako já zjistili, že různé displeje mají velmi různé podání barev a teprve ty, které jsou tedy nastaveny přesně, by mohly mít tu pravdivost.

DOTAZ: Mohu se Vás prosím zeptat, co si myslíte o tom, když někdo dělá to, že si sebe představuje jako Slunce a posílá paprsek dobrotivosti všem lidem, přátelům i nepřátelům. Není to prosím vás již bílá magie, to ze sebe posílání paprsku ostatním?

ODPOVĚĎ TP: No, může to být dokonce dosti nebezpečné, protože synonymem pro Slunce je prvek žáru, ohně. Pokud by to dělal určitým způsobem nad míru, může to mít důsledky i pro jeho tělo. Samozřejmě, že je to poněkud sebežerné, protože mi tam chybí ta prosba: "Bože, je-li tvá vůle". Jestli rozumíte? Vy sami jste vědomí - všichni. My všichni. No a to vědomí se může rozšiřovat na své okolí a vytvářet určitá řekněme přání nebo pole, modlitby, které nepotřebují nic jiného než to, aby to bylo. Čili byl bych tady já osobně velmi opatrný.

DOTAZ: Jak si vylepšit špatnou karmu?

ODPOVĚĎ TP: Býti dobrým. To stačí. Vytvářet dobré činy, sbírat zásluhy - ne pro zásluhy, ale pro přirozenost.

DOTAZ: Moje maminka, která sleduje vaše duchovní obřady, by ráda věděla, odkdy dokdy bude trvat éra Vodnáře a co nám přináší?

ODPOVĚĎ TP: Ty doby toho zvěrokruhu trvají 2000 let každá, zhruba, ono to není přesně. A tak Vodnář, který začíná nový Platonský rok, bude trvat zhruba ty 2000 let. No a pak se vystřídají všechna znamení zase až do období těch Ryb, které jsou poslední před Vodnářem. Ještě je tam dotaz, co ta doba přináší, ta doba Vodnáře?

ODPOVĚĎ TP: Přináší změnu vlivu, čili bude to člověka vést více k tomu nadhledu, více k opouštění těch osobních egoistických stanovisek, ale zároveň, hlavně na počátku, tomu bude zároveň i naopak, protože ta doba se musí jakoby vytříbit. Čili do toho začátku se musí zrodit vlastně ten extrakt těch, který šli tou jednou cestou, aby tu dobu prožili v uzavření, a zároveň se musí rodit ti, kteří už tu novou dobu jakoby připravují a s ní rezonují. Čili bude to jistá doba řekněmež jakoby určitého chaosu a později budeme vidět, jak se ty věci postupně jaksi dávají do určitého směru. Počkáme si.

DOTAZ: Jaký je smysl života vnitřní bytosti?

ODPOVĚĎ TP: Stejný, jako smysl všeho, co je. Čili naplnit existenci v projevení jako protipól existence v neprojevení. DOTAZ. Proč jsou dnes morfologická centra u pacientů tak často poškozena?

ODPOVĚĎ TP: jednak je to daň řekněmež historie rodu, vidíme často ty dárky, které nám naši dávají, ať už jsou to různé sklony k benigním útvarům na těle a tak dále, pak je to celkové oslabení životnosti organismů, které vlastně se projevují zejména tam, kde je "lokus minoris", kde je nejslabší místo odporu, a u mnoha je to zde. Bývají to také ale oblasti imunity a další.

DOTAZ: Prosím vás o názor na svatou Kláru a svatého Františka. Byli duchovní a léčitelé? Byli bezchybní?

ODPOVĚĎ TP: Kdo je bezchybný? Bezchybný je Bůh. Vše, co je v projevení, pod tímto bodem nese, byť naprosto minimální, ještě stopy potřeby vyrovnávat. A tak, mimochodem, horší prohřešek než domnělý je ten, který je v odsudku. Rozumíte? Čili to je často větší zlo než to, co se snaží kritizovat. Protože jen málokdy se snaží vnímat souvislosti a další důvody a tak dále a tak dále. Koneckonců historické skutečnosti, které jsou svázány s těmito příběhy, jsou silné. A přesto, zdá se, že lidské inteligenci nestačí. Je to složité. Snad jsem se vyjádřil dost jasně.

DOTAZ: 24. 7. jste před působením mluvil o pověření a že by leckteří si filosofii rádi přisvojili. Tak trochu, možná vzdáleně, mi to připomíná Sokol. Podle Wikipedie zakladatelé - cituji:"...kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa." Měli na to hřiště, tělocvičny. Po revoluci to dostali zpátky a dětský kroužek karate tam nemohl cvičit, protože to odporovalo filosofii spolku. Tak se z tělocvičny posléze stala hospoda. Hřiště? Ve škole dětem řekli, že tam nesmí, aby neničili trávník místnímu fotbalovému klubu. Možná to tak nebylo všude, ale je mi smutno, co z původních myšlenek zbylo. Díky, že biotroniku chráníte, aby to nebylo podobně.

ODPOVĚĎ TP: No, snažím se, je to moje práce, jsem pověřen, abych to dělal, tím Zezulkou. Já jsem netušil vlastně ani, proč k němu chodím ty desítky let, mimo toho základního, a teprv později on mi říkal, to bylo zvláštní, on to všechno věděl, ale neřekl mi to nikdy napřímo. A pak, během těch let, se to začalo vlastně, ty poznámky, zdánlivě nevinné, se začaly vlastně zhmotňovat. Ano, snažím se, v rámci svých sil, abych tomuto úkolu dostál. Je to můj hlavní životní směr. No a je jisté, že vlastně každá věc, která je používána, se "ošoupává". Ale teďka je důležité, jak se ošoupává. Samozřejmě, že se zde uplatňuje malá schopnost pochopení, absence vlastní zkušenosti se zdrojem a tak dále. Ale je-li to v dobrém smyslu, tak je to vlastně svým způsobem také trochu přirozené. Jakmile se tam ale přiřadí nějaké další vlastnosti nebo záměry, tak to už je problém. A to už nelze označit za přirozený proces, ale za destrukci, za vlastně snahu třeba vytvořit z té filosofie nějaký vlastní job nebo podobně. No a v tom je problém. Je třeba tedy, abysme přemýšleli, proč vždy v historii, v této oblasti snad nejdůležitější pro jaksi náš kulturní vývoj, to bylo řešeno tak, že ten Přinašeč měl kolem sebe to hejno těch nejbližších, kteří osudově k němu přišli, a pak z nich vybral jednoho, pouze jednoho, a ten měl za úkol po jeho smrti tedy nést tu nauku a tu filosofii dál. S tím, že se to předává vždy vlastně z toho, který byl, na toho nového, který bude a který zase během toho života, v rámci svých sil, se snaží tu věc udržet v čistotě a v pořádku. No. Takže takhle to funguje a fungovalo. A vždycky se to úplně nepovedlo. Vemte si, že pověřeným byl Petr a najednou se vám objeví jakýsi Pavel, který pokud moje vědomosti sahají, toho Ježíše tak moc nepotkal, ale měl nějakou vizi. No, to může každej Ferda říct, že má vizi a že byl ustaven a tak dále. Nejhorší je, když tohlecto vznikne mezi těmi řekněmež následovníky nejbližšími, kdy zvítězí jejich snaha po osobním tedy zviditelnění. No ale ta doba je těžká a je to pochopitelné. Takže rozhodne čas, v nejhorším případě rozhodnou 2000 let, kdy přijde ten další Přinašeč a zas těm lidem bude v pokoře přinášet to poznání tak, aby si tolik neškodili, aby mohli jít dál, aby všechno bylo lepší - a nejenom lidem, ale celému našemu světu, tedy zvířatům, rostlinám i neživému světu. No, jsme jen lidé, chováme se jako lidé, no a z toho plyne vlastně ten obraz, který se nám někdy líbí víc a někdy míň. Děkuju. A to je všechno. Aha. Sahám do krabičky, poprosím.

DOTAZ: 8 let po dovolené jsem zjistil, že jsem vyfotografoval orb. Bylo to - jo, to je slovenský dotaz a já teda se omlouvám, že nevím, co - bylo to během dne v Řecku. Proč se mi ukázal? Asi nečekal, že někdo bude během dne fotografovat s bleskem. Jaká je náplň, úloha života orbů?

ODPOVĚĎ TP: Vůbec ne, vy netušíte, o co jde, Lucie, a to vůbec nevadí. To jsou takové ty podivné útvary, které vidíte na fotografii a vypadá to jako zkažená fotografie, mívá to různé tvary, ale bývá to i kulaté, různě strukturováno a souvisí to - vlastně jako vždy tu máme dualitu. Když vezmete hrst prachu a vyhodíte ji do vzduchu a použijete blesk, tak získáte velmi podobný obrázek. Na druhou stranu řada z těch fotografií - a budeme jim říkat duchovní fotografie - tohlecto absolutně vylučují a je na nich něco, co skutečně není. Já třeba tady mám v předsálí fotografii, v které se vznáší zlatý kruh s přepážkou mezi vlastně posluchači na Řípu, kdy jsme při jedné slavnosti 30. března na Řípu tam byli, a náhodná fotografie, tedy dvě po sobě, které udělal pan profesor, zaznamenaly tento útvar, který je naprosto zřetelný - to není možná, snad, mlžná nějaká věc, je naprosto zřetelný a dokonce je tam vidět vývoj, že v té první fotografii je mezi lidmi níž, pak je výš a zároveň má podivnou vlastně geometrii, kterou procházejí části toho obrazu. A tu fotografií jsme později také nechali posoudit odborníku, který se věnuje vlastně těm fotografiím, protože na to existuje negativ, a výsledek byl, že v žádném případě se nejedná o manipulaci nebo podvod. Čili na tom snímku je skutečně cosi, nikdo neví, co. My tomu říkáme "Koruna praotce Čecha" pracovně, protože to připomíná vlastně kruh s tou páskou, která se kdysi možná používala. No a jsou tu i jiné fotografie. Kdysi jsme tu měli výstavu v Soukenické, kde jsme měli možná desítky, možná stovky fotografií, a zdaleka se nejednalo pouze o třeba ty kruhy, které jsou nejčastější, ale jednalo se i o další prostorové úkazy. Zvláštní bylo, protože my jsme se věnovali už dávno, nás to zajímalo, tak v podstatě jsme zažili nástup digitálních fotoaparátů. V té první fázi vůbec nebyly, a tak všecko bylo na filmech. Pak přišly digitální foťáky a bylo zvláštní, že se zdálo, že nějaký čas jakoby ten jev ustal. A pak najednou se začne rozšiřovat, jako by se ti jaksi ducháčci se to museli taky naučit na ten digitál. No nevím. A první, který jsme udělali tady, byl tady ze zahrady do průjezda a tam, v tom průjezdě, byl krásný tenhlecten útvar vyfotografován na digitál. To bylo pro nás poprvé. Pak se nacházely jaksi v mnoha jiných. Takže prohlédněte svoje zkažené fotky a možná, že mnozí z vás to najdou. DOTAZ. Proč má člověk touhu po zakázaném ovoci?

ODPOVĚĎ TP: No jo, protože je to vzrušující, nesmí se to, že jo, no tak se to vyzkouší. To je taková ta dětská, dětská tvořivost. No. Někdo si na tu plotnu sahne, někdo si nesahne. No. Taky jsou tu čerti, kteří svádějí, viďte, taková marihuana nebo koks nebo jiné látky, drogy, viďte, nebo alkohol, vždyť to jde tak snadno - máte kamarády, vyrostli jste spolu, máte si co povědět, no tak někdo veme to štamprdle, naleje. No, zpočátku vám to moc nechutná, protože to pálí, je to takový prostě - no brr. Pak to překonáte a začnete užívat ty změněné stavy, tady obluzení svého vědomí, svět je najednou mnohem snazší, problémy se malinko mnohdy můžou zmenšit a jdete dál a pak se to stane, možná u některých, protože taky závislost je vrozená a někteří lidé závislost nezískají tak snadno a jiní velmi snadno. Některým stačí se jednou napít a už je to závislost, jiní by mohli třeba celý život a nevznikne to. Platí to pro kouření taky, protože většina kuřáků vlastně podléhá, ale jsou lidé, kteří opravdu kouří tu jednu cigaretu denně nebo dvě a nepřidávají dlouhou dobu. Takže, snad jsem odpověděl.

DOTAZ: Proč jsou věci tak zvláštní? Když chce člověk žít, má silnou touhu po životě a všem pomáhá, až na úkor sebe, není mu dáno žít, například dostane rakovinu. Někdo naopak nechce žít, několikrát neúspěšně spáchá sebevraždu a je mu dáno žít.

ODPOVĚĎ TP: Právě proto, protože pomáhá, často proto, že podvědomě cítí některý - zase, není jenom jeden případ, pozor na to, bavme se tedy o karmických příčinách - podvědomě cítí, že tam je v osudu této bytosti nějaký zádrhel, a tak mnohdy tito lidé slouží. Slouží, pomáhají a tak dále. Pak jsou tady třeba ti, kteří tak moc neslouží, a jakoby, píšete, že jim to vychází. Ano, vychází, protože to můžou být lidé, kteří třeba v tom minulém životě sloužili, šli dobře, vytvářeli si osudovou jakoby nadhodnotu, ochranu, ale v tomhle životě to nejsou schopni zpracovat. Většinou to bývají ti, co se ukáznili jenom. Čili oni něco nedělali, tím pádem se nevytvořila jaksi ta negativní karma, a pak přišli do krásného osudu a oni ty podmínky prostě neunesli. Takže je začli zneužívat. A zdánlivě se nic neděje, protože jaksi oni mají tu zásobu, rozumíte, čili oni čerpají z toho, co vytvořili, až jednou dojdou na dno. To může být v jednom životě i ve více životech. Takže možná proto. Někdy se musíme ptát, jaký je osud z hlediska úkolu životního. Můžete mít úkol, který máte splnit, a pak už tak docela není prostor pro ten daný život dál. Čili je odvolán - onemocní nebo nějak jinak. Jsou případy, kdy lidé o své vůli chtějí ukončit život, ale v jejich osudu to není. A tak i když se snaží, tak nakonec stejně jsou tady s námi. Třeba jsou poškozeni, udělají nějaký ten sucidiální pokus sebevražedný a poškodí svoje tělo, ale přesto dál žijí. A třeba potom musí žít na vozíku, v horších podmínkách, a na počátku byla vlastně ta nezvládnutá životní situace. Takže třeba tak. A nějaký krátký na závěr.

DOTAZ: Je tady zdravotní - jaký máte pohled na revmatické problémy? Artritidu může mít klidně mladý člověk. Vždyť se dříve revma spojovala se starými lidmi. Z duchovního hlediska co nám chtějí říct problémy s klouby, koleny, zády, páteří? Nebo někdy je to opravdu genetika a psychosomatika nemá místo?

ODPOVĚĎ TP: No, psychosomatika jen velmi vzdáleně, genetika trochu víc ano. A v podstatě se musíme zajímat o mechanismus toho, proč nás to bolí. Nebo proč to přestalo být funkční. Většinově zdravý kloub vydrží. Prostě nám běhá klidně do těch devadesáti, do sta let a hlavice je celistná, sinovia - to bílé na povrchu - není rozrušeno a tak dále. Musí být tedy nějaký důvod, proč k tomu došlo. Jindy se ptáme, proč třeba ve svalech nebo jinde dochází k zánětům, které jsou pravou příčinou toho, že nás to bolí. Co tedy inicializuje danou tkáň k tomuto projevu? Vedle mnoha dalších souvislostí, které souvisí s našimi silovými drahami a se vším ostatním, je tu velmi základním příčina - to, co se změnilo za posledních 100 let, je konzumace masa. Naše těla nejsou schopny zcela tuto potravinu beze zbytku strávit a podle svého kořínku, někdo je slabý někdo silný, se pak to projevuje. Jsou to miničásti metabolitů, které jsou opravdu nepatrné, a dalo by se mluvit na úrovni nano velikostí, které se stávají tím místem vzniku dráždění té tkáně a zánětu. Jsou to někdy vlastně i tyto metabolity, které působí na destrukci kloubních hlavic a tak dále. Může to být destrukce přímá- mechanická, i destrukce nepřímá, kdy záněty destruují to prostředí a způsobují prostě ty změny. Takže hlavní příčinou těchto nemocí, ale ne jedinou, v žádném případě, je masitá strava. Proto vám třeba lékař, když máte dnu, arthritis uratica, což je velmi bolestivé, zakáže jednak alkohol a také vám zakáže maso. Až budeme trošku více pokročilí, tak vám lékař v případě tedy těch projevů, které zmiňujete, rovněž doporučí výrazně omezit masitou stravu. Funguje to tak, že když už nemoc propukne, a souvisí to s činností vašich ledvin, jater a tak dále, tak když už nemoc propukne, tak ona je potom velmi citlivá také na vlastně přísun těch látek, které zde působí. Souvisí s tím ale i mnoho dalších souvislostí, jako je kyselost organismu, střevní mikroflóra, která s tím opět velmi souvisí, a tak dále. Čili je to celý komplex celého života a ten nárůst, který vidíme, není samozřejmě náhodný, je výsledkem moderního životního stylu. A to je pro dnešek všechno, popřeju vám hezký zbytek večera a budu se těšit na naše další setkávání. A doufám, že jsem vás nenaštval tím životním stylem a tím masem, jezte si, co chcete, já z toho přece nic nemám, ale musím odpovědět podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tak na shledanou a dobrou noc.